Fotbal se v Sokolově hrál již dlouho před druhou světovou válkou, kdy zde působily pouze německé kluby, první informace o sokolovslém fotbale pocházejí z roku 1913. Tehdy se město jmenovalo Falknov (německy Falkenau), jehož oddíly DSK Falknov a Falkenauer FK hrály německé župní soutěže. V roce 1940 se tyto kluby sloučily do NSTG Falkenau, který o dva roky později dosáhl na tehdejší dobu zcela mimořádného úspěchu. Mužstvu se totiž podařilo postoupit mezi nejlepších šestnáct německých klubů pohárové soutěže. Falkenau totiž po vyřazení SC Planitz postoupil do bojů o čtvrtfinále a na domácím hřišti hostil soupeře z nejslavnějších, mužstvo I. Vienna Wien. Kvůli tomuto atraktivnímu utkání bylo nutné rozšířit kapacitu hlediště na 5 tisíc diváků, ale ani to nakonec nestačilo a stovky diváků se na zápas nedostaly. V samotném utkání po famózním výkonu domácí vyhráli jasně 4:0, a postoupili tak do dalšího kola. V něm Falkenau zajížděl do Berlína, kde sice s domácím celkem SC Blau-Weiss vedl, ale nakonec prohrál 4:1. Pro tehdy dvanáctitisícové město to ale znamenalo úspěch, který se výrazně zapsal do jeho fotbalových dějin.
První sokolovský klub byl založen 7. července roku 1948, a to fotbalový oddíl SK FHDB Falknov nad Ohří. Svou činnost zahájil na škvárovém hřišti za sokolovským klášterem u koupaliště řeky Ohře. Po sjednocení tělovýchovy byl ve stejném roce v listopadu začleněn do ustavené ZTS Sokol HDB Sokolov. V krajské soutěži ROH se mužstvo stalo mistrem Karlovarského kraje a postoupilo do celostátního mistrovství ROH. O kvalitě mužstva hovořila skutečnost, že v celém jarním kole neprohrálo ani jediný zápas a pouze dvakrát remizovalo, i když hrálo s mnoha těžkými soupeři. O úspěch se zasloužili hráči Vaněk, Fišer, Bialek, Slanec, Teugler, Mikuláš, Kunert, Gebovský, Trešl, Čížek, Podzimek, Ocela, Adámek, Mutinský, Kříž, Maršík, Šimůnek, Holub, Němec, Doboš, Hyťka, Poslední, Wurbs, Kreuzmann, Zeithamer, Oplt a Havránek.
V roce 1951 se v Sokolově hrála krajská soutěž, oddíl pod názvem ZSJ Sokol HDB Sokolov tehdy soutěž vyhrál před druhou Slavií Karlovy Vary a třetí Eskou Cheb. V rozhodujícím utkání o přeborníka kraje si v Sokolově domácí HDB před 5 tisíci diváky poradil s karlovarskou Slavií 3:2. Současný název Baník Sokolov vznikl až v roce 1953 a do divize se klub dostal o čtyři roky později. Do roku 1968 se na Baníku střídavě hrála divize nebo oblastní přebor. V tomto roce byl Baník opět účastníkem divize, ve které obsadil druhé místo. Tehdy bojoval o prvenství s klubem Kovo Děčín, ale do třetí ligy nakonec postoupily oba celky. Trenérem byl V. Hora, hráči například J. Borovička, dlouholetý fotbalista Dukly Praha a reprezentant ČSSR, dále M. Šlégr, Fr. Hladík, J. Červenka, J. Welfl, St. Hauf či V. Kapusta. V nově sestavené třetí lize vydržel Baník jen sezonu a pak na dva roky opět sestoupil do divize. Třetí liga, nebo-li Národní liga, přišla do Sokolova podruhé v roce 1972. Mužstvo tehdy trénoval kouč Vaněk, z hráčů vynikali Maršík, brankář Zíma nebo Darani, Kňazik či Karafiát.
V letech 1973 až 1975 bylo podle odborníků v Sokolově vůbec nejlepší mužstvo jeho dosavadní historie. Poté Baník střídal sezony v Národní lize a divizi, aby nakonec od roku 1978 pendloval mezi divizí a oblastním přeborem. Černé roky devadesátých let vyvrcholily sestupem až do I. A třídy, ze které se Baník mezi krajskou elitu dostal až v roce 2003. Do té doby patřil mezi úspěšné rok 2000, ve kterém Baník vyhrál Západočeský pohár. O rok později Baník stanul v semifinále poháru proti Manětínu, kterému ale podlehl nečekaně vysoko 0:6. Po reorganizaci hrál Baník tři sezony krajský přebor, který vyhrál v roce 2005. V premiérovém ročníku divize obsadili baníkovci skvělé druhé místo.
V roce 2006 se klub z občanského sdružení rozšířil o akciovou společnost, jehož jediným akcionářem je Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. V témže roce se navíc do Sokolova stěhovala druhá liga, kterou vedení klubu odkoupilo z Pardubic. V první sezoně obsadilo mužstvo pod vedením trenéra Martina Pulpita solidní šesté místo. Nejlepší umístění klub zaznamenal v sezóně 2011/2012, kdy obsadil třetí příčku. O rok později skončil čtvrtý stejně jako v ročníku 2015/2016.
V premiérové profesionální sezóně si Baník pod vedením Martina Pulpita připsal 46 bodů (12 vítězství, 10 remíz, 8 proher) a skóre 36:33. V konečném pořadí obsadil 6. místo. Zajímavými momenty sezóny byly dva zápasy. Nejprv utkání 13. kola, kdy na Bohemians 1905 přišlo 3380 diváků, a odveta v Ďolíčku, kde Baník před zraky 8686 fanoušků vyhrál 1:0.
Na lavičce Baníku začal Boris Kočí s asistentem O. Abrhámem, který v 9. kole mužstvo převzal. V jarní části vedl sokolovský celek Martin Hašek (asistenti: A. Jindra, S. Purkart). V tomto ročníku baníkovci nasbírali 40 bodů za 9 výher, 13 remíz a 8 porážek, což při skóre 26:24 stačilo jen na 9. příčku. V kádru působilo hned několik fotbalistů, kteří následně nastoupili i v Gambrinus lize (Vondrášek, Mlika, Mach, Hájovský, Poděbradský Fleišman či Jiráček).
V podzimní části pokračoval na lavičce Baníku Martin Hašek i se svými asistenty. V zimě však přijal nabídku pražské Sparty a v Sokolově jej vystřídal Karel Havlíček s Jiřím Saňákem, Stanislav Purkart v roli asistenta zůstal. Od 22. kola převzali mužstvo S. Purkart se sportovním ředitelem Vítězslavem Hejretem. Baníkovci obsadili 6. místo, když posbírali 43 bodů za 12 vítězství, 7 remíz a 11 porážek. Skóre na konci sezóny měli 56:37. V dresu Baníku zářil Martin Jirouš, který se s 18 góly stal Králem střelců.
Do funkce hlavního trenéra byl jmenován Stanislav Purkart (asistenti M. Drahorád, J. Dreiseitl), který s týmem obsadil 10. místo. Baník zvítězil v 9 zápasech, 10krát remizoval a 11krát prohrál. Získal 37 bodů při skóre 37:43. V této sezóně si baníkovci připsali nejvyšší porážku v historii, když ve 22. kole prohráli v Hradci Králové 0:5. Sokolovský celek se také premiérově zúčastnil zimního Tipsport Cupu.
Sedm kol vydržel v pozici trenéra S. Purkart, od 8. kola jej nahradil Radoslav Látal s asistenty Jiřím Nečkem a Jiřím Dreiseitlem. Ti dovedli mužstvo na 6. místo. Baníku se podařilo získat 43 bodů při vysokém skóre 53:51. Západočeši vyhráli 12 zápasů, v 7 případech remizovali a 11krát svému soupeři podlehli. Fanouškům zůstane v paměti úspěch v poháru, kdy se Baníku ve 3. kole podařilo na pokutové kopy vyřadit Spartu Praha. Na utkání zavítalo 5839 diváků. Ve 4. kole baníkovci doma porazili 3:0 Mladou Boleslav, ale v odvetě se Středočechy vypadli až v penaltovém rozstřelu.
Také v této sezóně měnil tým trenéra. Do 21. kola vedl mužstvo Radoslav Látal, který následně přijal nabídku Baníku Ostrava a od dalšího kola jej tedy nahradil Aleš Jindra. Pod jeho vedením se Sokolov umístil nejlépe ve své historii, obsadil 3. místo za Ústím nad Labem a Jihlavou. Baníkovcům se povedlo získat 52 bodů (nejvíce v historii), které nasbírali za 15 vítězství, 7 remíz a 8 porážek (skóre 43:31). Na jaře sokolovští fotbalisté neprohráli osm utkání v řadě.
Aleš Jindra pokračoval ve své funkci po celý soutěžní ročník a na konci mohl s týmem slavit 4. místo, když Baník měl na kontě stejný počet bodů (50) jako třetí HFK Olomouc. Sokolovští vyhráli ve 14 utkáních, v osmi remizovali a stejný počet zápasů prohráli. Skóre měli 36:26. Baníkovci sice vypadli již v 1. kole poháru, ale na podzim i na jaře zaznamenali osmizápasovou sérii bez porážky.
I v této sezóně vedl druholigové A mužstvo Aleš Jindra. Baníkovci dokázali jak na podzim, tak i na jaře porazit exprvoligové České Budějovice (3:0 a 1:0) a na jaře skórovali čtyřikrát během jednoho poločasu ve Vlašimi. Bohužel také zaznamenali tři vysoké venkovní porážky. Ta poslední ve Zlíně v rámci 30. kola přinesla konec trenérského angažmá Aleše Jindry v Sokolově. Baník zakončil tento ročník na 6. místě druholigové tabulky se ziskem 46 bodů (13-7-10) a skóre 33:37. Záložník David Čada se v průběhu sezóny stal historicky nejlepším střelcem klubu ve FNL.
Do nové sezóny vykročili baníkovci s novým trenérem. Tím se stal někdejší prvoligový hráč a český reprezentant Daniel Šmejkal. Na post trenéra brankářů přišel také exligový gólman Stanislav Vahala. V podzimní části se oporou stal útočník Marek Červenka, který nastřílel sedm branek a vysloužil si místo v kádru mateřské Slavie. Baník na podzim zaznamenal své historické maximum v počtu získaných bodů - 28, a to i díky povedenému domácímu utkání proti sestoupivší Sigmě Olomouc, kterou sokolovští hráči doma přehráli 3:2. Vystoupení v Poháru FAČR skončilo již ve 2. kole, když Západočeši po penaltovém rozstřelu nestačili na pražskou Admiru. Po zimní přestávce si naopak baníkovci zapsali nejtěžší porážku ve FNL, když v Olomouci prohráli 0:7. Během jarních kol se rozstřílel útočník Vojtěch Přeučil, jenž za Baník stihl vstřelit osm branek. Baník dokončil sezónu na solidním 5. místě se ziskem 48 bodů (13-9-8) a skóre 44:39.
Ve druhé sezóně pod vedením trenéra Daniela Šmejkala zažil Baník nejpovedenější podzim ve své historii. V jubilejním desátém ročníku ve FNL baníkovci posbírali 29 bodů. Kromě bodového maxima se také blýskl sérií neporazitelnosti, která vydržela šestnáct zápasů. Poprvé v sezóně baníkovci padli až 22. března 2016 ve Frýdku-Místku. V českém poháru, pojmenovaném MOL Cup, znovu sokolovští fotbalisté nepřešli 2. kolo, když tentokrát na pokutové kopy prohráli s třetiligovým Tachovem. Na podzim se střelecky dařilo Bidjemu Manziovi, který si následně zajistil místo v sestavě prvoligové Dukly Praha. Pět gólů nastřílel také mládežnický reprezentant Miloš Kratochvíl. V kádru se ocitli také dva někdejší mládežničtí hráči Baníku, a to Ladislav Takács (na podzim) a David Jablonský (na jaře). V druhé polovině sezóny nasbírali baníkovci jen dvanáct bodů, přesto uhájili konečnou 4. příčku se ziskem 41 bodů (10-11-7) a skóre 32:26. Po sezóně přijal trenér Daniel Šmejkal nabídku prvoligových Teplic.
Novým koučem byl jmenován dlouholetý asistent Jiří Dreiseitl, který si vybral za asistenty Davida Vaněčka s Jiřím Bertelmanem. Do klubu se vrátil záložník Petr Glaser a s deseti vstřelenými góly se stal nejvýraznější osobností týmu v tomto ročníku. Výsledkově se baníkovcům příliš nedařilo, i když na podzim zaznamenali sedmizápasovou sérii bez porážky. V českém poháru došli sokolovští fotbalisté jen do 2. kola, kde na jejch síly byly třetiligové Zápy. Podzimní část ligy zakončilo mužstvo na 11. místě s 18 body. Ani v jarní polovině soutěže se Baník nevrátil do horní poloviny tabulky. Po domácí porážce 0:5 se Žižkovem skončilo i působení trenéra Dreiseitla na střídačce A-týmu. Boj o záchranu trval až do posledního kola, ve kterém Baník uspěl na hřišti Vlašimi 1:0 a tím si udržel druholigovou příslušnost. Ligovou sezónu zakončil na 13. místě s 32 body (bilance 7-11-12, skóre 28:44), což je nejhorší umístění klubu v jeho druholigové historii.
Před začátkem tohoto ročníku Baník angažoval do trenérského štábu bývalého skvělého fotbalistu Pavla Horvátha. Společně s ním mužstvo posílilo o několik talentovaných hráčů z Viktorie Plzeň. Baníkovci začali ligu dvěma prohrami, poprvé zvítězili v 5. kole nad Třincem. V průběhu podzimní části se na domácím trávníku příliš nedařilo, ale pravidelně tým bodoval na venkovních hřištích. V závěru podzimu pětkrát v řadě neprohrál, dokázal porazit Hradec Králové i Příbram. V pohárové soutěži dokráčeli sokolovští fotbalisté až do 3. kole, kde těsně vypadli po prohře 0:1 v Jihlavě. Také na jaře se čekalo pět kol, než Baník naplno bodoval. Poté však získával body pravidelně a po 30. kole skončil v tabulce na velmi solidní 7. příčce s 41 body za 12 výher, 5 remíz a 13 porážek při skóre 34:39. Nejlepším střelcem týmu byl záložník Jan Kosak s 9 brankami. Po sezóně ukončil kariéru útočník Vojtěch Přeučil, který se zapsal do povědomí fanoušků jako brilatní exekutor přímých kopů.
Pro tuto sezónu získali baníkovci do svých řad technického záložníka Davida Štípka, který přestoupil z prvoligového Zlína. Mužstvo také doplnil odchovanec Dan Stropek, který se rázem stal stabilním členem základní sestavy. Ve svém premiérovém startu ve F:NL si připsal i první branku. Vydařený ročník korunoval nominacemi do reprezentační U21 a po sezóně přestoupil do prvoligové Karviné. Tým dále vedl společně s V. Hejretem i Pavel Horváth, se kterým však klub po 11. kole a domácí prohře 0:2 s Č. Budějovicemi ukončil spolupráci. Během podzimní části se Baníku povedlo postoupit do 3. kola MOL Cupu, ve kterém doma přivítal ostravský Baník. Před 2550 diváky se hrála dramatická partie, která skončila těsným vítězstvím hostujícího favorita. V lize se baníkovcům příliš nedařilo. Jistotu záchrany získali až ve 29. kola po vítězství 1:0 v Táboře. Celý ročník zakončili podprůměrném 11. místě se ziskem 33 bodů a skóre 28:40 (bilance 9-6-15).
V tomto soutěžním ročníku odehrál tým pouhých 6 zápasů. Baník Sokolov nastupoval pod vedením trenéra Víta Vrtělky, který se později přesunul do pražské Dukly. Po šesti odhraných kolem byly veskěré amatérské soutěže zrušené, na vině byla globální pandemie COVID-19.
Předchozí soutěžní ročník se vlivem koronavirové pandemie nedohrál. Po dvou letech tak mohli diváci sledovat kompletní ročníky amatérských soutěží. Tým do sezóny vstoupil pod vedením Jiřího Štěpána, který do sokolovského Baníku zamířil z FK Ostrov. Podzimní výsledky ovšem nebyly příliš uspokojivé. Sokolovští fotbalisté se v průběhu celé podzimní části pohybovali ve spodních patrech tabulky. Tři kola před koncem podzimních bojů chtělo dát vedení mužstvu nový impuls, kormidla se pro zbývající tři kola ujal legendární Milan Pari. Během zimní přestávky se mužstva ujal Miloslav Janovský, trenér především se zahraničními zkušenostmi. Tým byl posilněn o čtyři hráče (Hrabačka, Popovič, Vokáč a Václavík). Tyto změny se ukázaly být jako klíčové, zejména nový trenér přinesl do kabiny svěží vítr, který měl za výsledek silně zlepšené týmové výkony. Sokolovští si nakonec třetiligovou příslušnost uchovali již několik kol před koncem soutěže. Z České fotbalové ligy sestoupil Rakovník a FC Slavoj Vyšehrad, který byl ze soutěže vyloučen.
Počet návštěv: 151
Posledních 30 dnů: 440 | Posledních 7 dnů: 151 | Poslední den: 8
© 2024 FK Baník Sokolov - přípravky | Všechna práva vyhrazena | tomas.hajek@fksokolov.cz
Vytvořeno službou Sklub.cz